MARATHON   číslo 64   ( 6/2005 )


 

 

Je zdravotnictví veřejný statek?

 

Petr Wawrosz

 

Poznámka editora: Materiál je převeden z prezentace, kterou připravil P. Wawrosz pro Teoretický seminář EPS-SI 24.10.05.

 

1) Je zdravotnictví veřejný statek?

Zdravotnické statky nesplňují základní charakteristiky pro veřejný statek – nejsou nevylučitelné ze spotřeby a nejsou nerivalitní.

 

2) Důvody proč je zdravotnictví financováno z veřejných zdrojů:

- Pokud by si lidé museli zdravotnické statky platit pouze ze svých peněz  (tj. neexistovalo by přerozdělování a solidarita), existovala by relativně velká skupina lidí, kteří by toho nebyli schopni nebo ochotni. Tyto lidi by tedy nebyli léčeni. Chceme to?

- Spotřeba zdravotnických statků může znamenat pozitivní externalitu; nespotřeba negativní externalitu (př. infekční a jiné obory).

 

3)Klíčový problém zdravotnictví:

Stejně jako jinde: najít rovnováhu mezi omezenými či limitovanými zdroji a neomezenými potřebami.

 

4) Zdravotnictví není a nemůže být zadarmo!

Subjekty pohybující se ve zdravotnictví (česká realita)

Přehled subjektů:

- pacienti (uživatelé zdravotnických služeb)

- poskytovatelé zdravotnických služeb (jak organizace, tak osoby v nich pracující)

- plátci zdravotních služeb (zdravotní pojišťovny)

- přispěvatelé plátců (zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ, stát …)

- regulující orgány (součásti státu – parlament, ministerstvo, kraje …)

- dodavatelé do zdravotnictví (farmaceutické firmy, dodavatelé techniky ….)

 

Každý z těchto subjektů má jiné zájmy, informace, znalosti, mocenské postavení, vliv... Skloubit všechny faktory je obtížné a složité.

 

5) Klíčové problémy zdravotnictví:

Nedostatečná prevence – zdravotnictví spíše léčí než aby chorobám předcházelo.

 

6) Chybí:

1. Zainteresovanost pacientů na svém zdravotním stavu (aby byl zdráv).

2. Zainteresovanost poskytovatelů zdravotnických služeb na pacientově zdravotním stavu (aby byl zdráv).

3. Zainteresovanost plátců zdravotních služeb na pacientově zdravotním stavu (aby byl zdráv).

4. Zainteresovanost přispěvatelé plátců na pacientově zdravotním stavu (aby byl zdráv).

5. Zainteresovanost regulujících orgánů na pacientově zdravotním stavu (aby byl zdráv).

6. Zainteresovanost dodavatelů do zdravotnictví na pacientově zdravotním stavu (aby byl zdráv).

 

7)

- ad 1.: Systém bonus/malus ve zdravotním pojištění (jako u povinného ručení) – pacienti by měli mít možnost platit pojištění podle toho, jak o sebe pečují individuální účty – část peněz na ně, pokud peníze nevyčerpáš, můžeš s nimi rozhodnout.

ad 2.: Aplikovat v mírnější podobě metodu lékaře čínského císaře.

ad 3.: Pojišťovny by měly získat možnost stanovení bonusů a malusů ke zdravotnímu pojištění.

ad 4. Bonusy a malusy by se měly vztahovat na všechny plátce (tj. i zaměstnavatele, kteří platí zdravotní pojištění za zaměstnance).

ad 5.: Legislativu směřovat k prevenci – co se ušetří na platbách do systému, si může přispěvatel nechat.

ad 6. ?? (Pokud poskytnu levnější ale stejně kvalitní lék/přístroj, poskytne nu ten, kdo ušetřil, nějakou provizi z ušetřené částky. Mohli by vzniknout subjekty, které hledají nejlevnější řešení a jsou odměňováni podle ušetřené částky - % z ušetřené částky).

 

8) Klíčové problémy zdravotnictví:

Jednotlivé subjekty nejsou stimulovány k tomu, aby se chovaly ekonomicky.

Pokud zdravotnickým zařízením umožníme dosahovat zisku, budeme je motivovat, aby se chovaly hospodárně. Ze zisku zdravotnického zařízení musí mít přínos i jeho zaměstnanci.

Uživatelé zdravotních statků musí být motivovány k tomu, aby jim byla poskytována kvalitní péče, protože při jejím poskytování je velká pravděpodobnost, že jejich důchod poroste. Je nutno umožnit vznik subjektům, které usilují, aby pacient měl kvalitní péči – důvod: samotný pacient nemusí být dostatečně informován, co je kvalitní.

Osoby, které za uživatele zdravotnictví platí peníze, musí být motivovány k tomu, aby uživatelům byla poskytována kvalitní péče, protože v tom případě se to odrazí na užitku/výkonech, které uživatelé přinesou danému subjektu.

Pokud jsou lidé zdraví, má z toho přínos i jejich okolí. Je třeba hledat cesty, jak tento přínos ekonomicky vyjádřit a jak dosáhnout, aby pro okolí daného člověka byl přínos z toho, že daný člověk je zdravý, hmatatelný (vyjádřený v penězi).

 

9) Dílčí problémy:

-Vysoká regulace.

- Chybí cenový systém – ceny často neplní informační, motivační a alokační funkci.

- Složitý a nesrozumitelný právní systém.

- Nedostatečná konkurence.

- Platba z hlavy, bodový systém, systém financování nemocnic.

- Vysoké transakční náklady.

- Na jednu stranu omezený vstup do odvětví, na druhou stranu v určitých místech přebytečná nabídka.

 

10) Nejsme v tom sami ….

Problémy ve zdravotnictví řeší většina zemí – viz odkazy (vyhledané pomocí www.google.com, klíčová slova: health reform).

 

11) Můžeme se ale učit z toho, co se povedlo, můžeme srovnávat, v čem jsme lepší, v čem nikoliv...

 

Poznámka editora na závěr:

Myšlenka, aby bonusy a malusy se vztahovaly i na toho, kdo odvádí zdravotní pojištění za zaměstnance (tj. zaměstnavatel) - viz zvětšený a tučný bod 7) ad 4. - byla nejvíce diskutována. Je svým způsobem původní. V praxi by to znamenalo zainteresovat zaměstnavatele na zdraví svých zaměstnanců. Námět nabízí velmi výživné téma k dalšímu zpracování.

Mj. stojí za povšimnutí, jak při prezentaci tématu zdravotnictví "zafungovala" metoda úplného výčtu a v rámci ní uvažování všech možností - v daném případě odhalení tímto způsobem originálního momentu spočívajícího v zainteresovanosti plátců (nejen poplatníků).