Zkratka "TANSTAAFL" je tvořena počátečními písmeny anglické věty "There Ain't No Such Thing As A Free Lunch.". Není nic takového, jako oběd zadarmo. Já se budu tímto výrokem zabývat v souvislosti s jedním z děl významného rakouského ekonoma F. A. Hayeka, Právo, zákonodárství a svoboda. (Prosím, uvědomte si, že nyní za četbu tohoto článku platíte, např. svým časem, namáháním Vašeho zraku a možná ještě dalším ničením Vašeho těla, pokud v současné chvíli špatně sedíte či stojíte.)

Dílo Právo, zákonodárství a svoboda, je rozděleno do tří svazků "Pravidla a řád", "Fata morgána sociální spravedlivosti" a "Politický řád svobodného lidu". V prvním svazku se F. A. Hayek zabývá pojmem řád, který je nutností pro každou společnost, jejichž členové závisí na vzájemné kooperaci. Jsou uváděny dva druhy řádů - řád řízený a řád vyrostlý. Rozlišení je provedeno i názvy z klasické řečtiny: taxis - uměle vytvořený řád, organizace, a kosmos - spontánní řád, v původním znění správný řád ve státě nebo společnosti. Organizace je typem relativně jednoduchého řádu, má určitý účel. Spontánní řád je adaptací na značný počet faktorů, které nejsou v jejich celku nikomu známy. V obou dvou typech řádů jsou používána pravidla. V organizaci slouží pravidla k vykonávání zadaných úkolů, aby mohl být sledován určitý cíl. Ve spontánním řádu jsou pravidla na účelu nezávislá, aplikovatelná na neznámý, neurčitý počet osob a případů. Dále je definována svoboda jako stav, ve kterém může každý používat své znalosti pro své účely, přičemž tohoto stavu může být dosaženo jen sledováním principů a je ničen sledováním účelnosti. Tyto definice základních pojmů jsou aplikovány na právní systém. V druhém svazku jsou vysvětleny termíny spravedlivost a sociální spravedlivost. Spravedlivost je vlastnost lidského chování, na rozdíl od stavu věcí, který nemůže být ani spravedlivý ani nespravedlivý. Sociální spravedlivost není výrazem dobré vůle, ale naopak snahou o souhlas s požadavkem lidí hájících svůj zvláštní zájem, který není ničím odůvodnitelný. Používání tohoto termínu "sociální spravedlivost" považuje F. A. Hayek za nečestné. Třetí svazek se věnuje ústavnímu uspořádání, kde jsou praktická vodítka pro politické uspořádání. Je upozorněno na pravý obsah pojmu demokracie, ve které většina, která se rozhoduje v konkrétním případě, musí prokázat, že se rozhoduje s vůlí vztáhnout na sebe univerzální aplikaci pravidel podle kterých jedná. Vůle většiny není vždy spravedlivá.

V díle jsou uváděny příklady jakou cenou je "placeno" za svobodu. Není nám určováno co máme dělat, v tom jsme svobodni, ale jsou dány zákazy nesprávného chování - např. nepokradeš. Jsou vymezovány pravidla hry, které určují stejné šance všem jednotlivcům, ale ne jistotu výsledku. Nikdo, kdo žije ve spontánním řádu, nemá zaručený výsledek své činnosti. Každý si může založit svůj podnik, ale nikdo nemá zaručeno, že neskončí úpadkem, ne všechna očekávání mohou být naplněna. Každý si může založit podnik dokonce i za účelem úpadku jiného podniku. Je to stav věcí, který dle výše uvedeného, nemůžeme považovat za spravedlivý či nespravedlivý, je to realita. F. A. Hayek upozorňuje i na to, že výsledky činnosti jednotlivce jsou závislé na štěstí či neštěstí. "Ve spontánním řádu se nelze vyhnout nezaslouženým zklamáním." [Hayek, s. 247]

Naopak v organizovaném řádu není jednotlivec svobodný ve svém využívání svých znalostí ke svým účelům. Jeho činnost je dána pravidly, která sledují určitý cíl. V nedávných dějinách našeho státu byl pokus o vytvoření takového řádu. Např. Komunistickou stranou byl určený růst výroby másla x % ročně. Výroba byla nerentabilní, spotřebitel byl nespokojený, lidé nebyli spokojeni se svojí prací, ale plán se plnil. Jedinec ale v tomto řádu, narozdíl od předchozího, nemusí procházet složitým a často bolestným hledáním svých vlastních cílů, jejich vzájemným porovnáváním, rozhodováním se mezi nimi, nemusí provádět jejich změny vzhledem měnícím se okolnostem. Jedinec má určeny úkoly, které má plnit, které jsou pro něj pravidly.

Uvědomění si rozdílnosti těchto dvou řádů vzhledem výroku, že není nic takového, jako oběd zadarmo, vidím jako zásadní pro řešení všech současných problémů ve společnosti.

1. Hayek, F. A.: Právo, zákonodárství a svoboda - Nový výklad liberálních principů spravedlnosti a politické ekonomie. Academia Praha, 1994

2. Frousová, I. : Friedrich August von Hayek - Právo, zákonodárství a svoboda, [Marathon 6/2000]