Osobně věřím v mravnost v podnikání. Dovolte mi, podělit se s vámi o důvody, které mě k tomu vedou.

Kdo jsme byli?

Praha roku 1924, hlavní město jedné z nejvyspělejších zemí světa. Krásný slunný červenec, v kongresovém sále, secesním skvostu Prahy Wilsonově nádraží, tehdy největším ve střední Evropě, se schází významní světoví představitelé ze světa průmyslu, politiky a akademické obce. Americký ministr obchodu, pozdější prezident Spojených států amerických Herbert Hoover. Český prezident T. G. Masaryk, významný světový podnikatel a majitel světového koncernu pan Tomáš Baťa, majitel světoznámé firmy Koh-i-noor Jindřich Waldes, manželka jednoho ze zakladatelů moderního managamentu paní Lilian M. Gilbreth a další významní hosté.

Koná se světový kongres, jehož ústředním tématem je vědecké řízení. Koná se v jedné z politicky a hospodářsky nejvyspělejších zemí světa - Československé republice. Účastníci kongresu mají k dispozici limuzíny světové třídy Praga. Vítkovické ocelárny představují největší vysokou pec té doby na světě. Na Hané mohou účastníci kongresu spatřit první elektrizované mlátičky na světě. Delegace vjíždí do nově vybudovaného města Zlína. Města, které bylo vybudováno pro dělníky světového koncernu. Na rozdíl od jiných nelidských měst tohoto typu se jedná o krásné město, postavené podle nejmodernějšího z urbanistických trendů - funkcionalismu, zasazené v překrásné krajině. Města, které bylo v přímém protikladu s marxistickými a komunistickými ideologiemi o nelidském vykořisťování dělníků kapitalisty. Účastníci světového kongresu nešetří chválou a uznáním, jedna z nejvyspělejších zemí světa je vítá.

Bylo to mnoho faktorů, mimo jiné to byla vize Československého státu u tehdejšího prezidenta Tomáše Masaryka (muže, který jako jediný má podle Platóna profesi opravňující k vládě nad lidem - filozof). Vize je prvním ze tří předpokladů k vedení skupiny lidí. Proč je vize součástí podnikové politiky (a nejenom podnikové)? Co je vize? Vize je pohled do budoucnosti. Vize je budoucnost podniku, který nekončí vytunelováním, který nekončí v konkurzu. Budoucnost podniku je pro zaměstnance naděje. Co se děje, pokud podniku schází vize? Nastupuje nejistota, kterou zaplňují obavy - pro obavy dnes máme slovní spojení "blbá nálada". V hlavě vedoucího je vize předpokladem pro splnění hlavního cíle podnikání. Který cíl to je? Mnohdy se uvádí zisk. Ne zisk je až na druhém místě, na prvním místě je zvyšování hodnoty podniku.

Co dnes chtějí ředitelé podniků a podnikatelé? Prospěch, polis nebo limuzínu, vilu, jachtu? Co chtěli Jindřich Waldes - Koh-i-nor, Jaroslav Preiss - Živnobanka, Emil Kolben - ČKD, František Ringoffer - železniční vozy a tramvaje, František Ladislav Rieger - první český národohospodář, Vojtěch Albert Lana - hutě a uhelné doly? Byl cílem Tomáše Bati luxus a přepych? NE! Tomáš Baťa byl miliardář, který veškeré své jmění investoval do podniku. Ve Zlíně je stále živá historka, která vypráví o tom, jak manželka Tomáše Bati naléhala na svého muže, aby zakoupil reprezentativní porcelánový servis, protože neměli doma jednotnou sadu porcelánu. Tomáš Baťa odpověděl: "Teď nemohu, musím koupit nová kopyta pro dělníky".Na půdě ČKVŘ v roce 1930 Baťa řekl: "Při své práci neměl jsem na mysli vybudování závodu, ale lidí. Vybudoval jsem člověka, aby byl výkonnější a lépe sloužil zákazníkům a on potom vybudoval závod". Dovolím si dodat: A tento závod budoval své okolí - polis. Po 100 letech je Zlín stále jiný.

Doc. Max Fischel řekl: "Etika je slovo, slušnost čin" Učitel Platóna, Sokrates jmenuje přesně tento znak (druhý po podnikové vizi), který opravňuje k vedení lidí - čin. Skvostně to vystihl Jan Werich: "Nejlepší způsob, jak poznat člověka je postavit jej k práci". Nejsou to nastřádané tituly, vyznamenání a funkce, ale čin. Platón pokračuje: "Vládnout mají ti nejschopnější a nejmravnější, ti jejichž cílem je dobro celé obce, a za tím jdou i tam, kde se rozchází s vlastním prospěchem." Jak se to odlišuje od činů vyzdvihovaných vzorů podnikání např.: loupežníka Stehlíka (privatizanta Kladenské Poldi, jednoho z favoritů na privatizaci automobilky Škoda), který nakupil pro sebe tucet nejluxusnějších limuzín v hodnotě 50 miliónů korun v době, kdy jeho firma neměla na výplaty? Další loupežník Soudek (také manažer roku, ostuda tohoto ocenění), který zničil Škodu Plzeň svou nekompetentností a arogancí, nebo Radovan Vávra (prohlásil, že je nejlepší bankéř v ČR) pracoval jako předseda představenstva tří bank, dvě banky zkrachovaly (Agrobanka a Union Banka) jedna skončila v obrovských ztrátách a zachránil ji zahraniční investor (KB). Všichni zmiňovaní pánové spokojeně užívají svého "právem" získaného jmění.

Co chybělo těmto podnikatelům? Slušnost. Co je slušnost? Chování vycházející ze souboru preferovaných hodnot. Židovský učenec Maimonides moudře učil, že slušnost neexistuje jako vrozená vlastnost, ale pro slušnost je třeba se rozhodnout. Rozhodování v sobě nese odpovědnost. Aristoteles radí těm, kdo se ujímají vedení lidí "Odmítněte poživačný způsob života (ne požitky), a věnujte se životu, který přináší prospěch obci." Ve starověkém Řecku občan považoval za svou čest věnovat 30% svého osobního času ve prospěch obce. Problémy nemůžeme vyřešit, pokud se nepustíme do jejich řešení. Mnoho lidí to není schopno pochopit. To proto, že opravdové řešení problému znamená - čin, který se stává prací. Tato práce v sobě nese vědomí odpovědnosti. A odpovědnost je třetí z trojice faktorů mravného člověka, který vede lidi. Proto mravnost a nemravnost v politice podniku vychází z vědomí odpovědnosti. Vede ředitele podniku ke slušným činům na základě osobní vize. O zítřku se rozhoduje nyní, jsme tím čím budeme.