Největší problém - a nejen současnosti - se může týkat jen otázek života a smrti. Pro většinu ostatních obvykle není zajímavý problém konkrétního jedince, ale problém života a smrti naší populace už by měl zajímat větší okruh osob. Všeobecně se ví, že naše (a nejen naše) populace vymírá. Už méně se ví, že se s tím zřejmě nedá nic dělat - určité zvýšení plodnosti někam na úroveň dnešní západní Evropy je sice velmi pravděpodobné, ale to zdaleka nestačí ani na prostou reprodukci. Výsledkem bude, že v roce 2050 nás bude 80 až 90 % dnešního stavu. Co se bude dít dál, je už záležitost pro Pythii, ale to už pro problém, o němž chci hovořit, vlastně není podstatné.

Jak nás (a ostatních vyspělých populací) ubývá a jak přibývá populací v rozvojovém světě, roste logicky migrace - masa lidstva se přelévá z míst, kde je jí přebytek, tam, kde je jí nedostatek. Na jednu stranu by nás to mělo těšit - bude někdo, kdo bude vydělávat na naše důchody (jen na okraj - pouhá imigrace nás nespasí). Na druhé straně imigranti vyvolávají problémy - u xenofobního obyvatelstva už jen pouhou svou přítomností, ale problémy pramení přirozeně i z odlišného způsobu života a systému hodnot.

Protože ta druhá strana je aktuálnější, reagují na ni politici a vymýšlejí způsoby, jak migraci zabránit (jako by se dala ta masa lidstva nějak zadržet!). Protože si však uvědomují i první stranu, vymýšlejí trochu legrační programy řízené imigrace. Legrační proto, že takovým sítem projdou leda desítky imigrantů, zatímco by jich byly zapotřebí statisíce.

Co bude výsledkem takové politiky, není těžké domyslet. Budou k nám proudit imigranti ve zcela nepřirozené struktuře: jednak to bude - snad se to tak dá říci - spodina společnosti, kriminální živly, které si nelegální cestu vždycky najdou, jednak to bude úzká vrstva bohatců, která si cestu zaplatí či uplatí. A obě dvě složky budou vyvolávat xenofobií reakce, protože do nové společnosti se nezařadí, ba ani se nebudou chtít zařadit. Budou se naopak bránit, a protože jich bude čím dál více, budou posléze i útočit (také vědí, že nejlepší obrana je útok). A pak by ta otázka života a smrti mohla nastat i dříve než za svrchu naznačených pár století.

Co s tím? Příznivci regulace zcela logicky namítají, že náš sociální systém není schopen obsloužit takové množství lidí. Není - je postaven na (vynucené) solidaritě pro určitou relaci šťastnějších a méně šťastných. Když těch méně šťastných přibude, přirozeně se zhroutí. Je postaven na konceptu solidarity, který patří někam do předminulého století (a který naši socialisti úporně brání), jenž by se dal vyjádřit okřídleným sloganem Cizinec není našinec; solidarita ano, ale jen pro někoho.

Z toho vyplývá, že je nezbytné systém sociálního (včetně zdravotního) zabezpečení změnit. Změnit tak, aby nevábil ty, kteří by jej chtěli pouze zneužívat. To znamená, že těm, kteří do systému nepřispívají, nesmí nabízet nic jiného než pouhé přežití a ostatním jen tolik, kolik odpovídá jejich příspěvku. Je už pak lhostejné, zda to bude systém založený jen na komerčním pojištění, anebo systém, kde komerční (při)pojištění bude jen doplňkem. Podstatné je, aby to byl systém založený na aktuárském principu solidarity, tedy ne na solidaritě vynucené (i když určitá část bude muset počítat s vynucenou solidaritou, totiž ta, ze které se bude financovat ono "pouhé přežití" těch, kteří do systému nepřispívají).

Pokud by se takový systém podařilo vybudovat, pak by odpadl, nebo lépe, minimalizoval by se problém s nežádoucí imigrací - imigranti, kteří by chtěli systém pouze zneužívat, by neměli proč se sem stěhovat. Odpadl by tedy důvod řídit imigraci a armáda úředníků, kteří by zajišťovali administrativu, právníků, kteří by vymýšleli předpisy, kontrolorů, kteří by konstatovali, jak se předpisy obcházejí, a soudců, kteří by řešili rozdílné pohledy stran, by mohla být využita smysluplněji, nemluvě už o penězích.

Jenže to je jen jeden krok. Kdyby se podařilo dosáhnout "přirozené" struktury imigrantů, pak zbývá je zařadit do naší společnosti. Samozřejmě zařadit ve smyslu integrovat, nikoli asimilovat. To znamená naučit je jazyk a "vnutit" jim naši kulturu (aniž bychom jim brali kulturu jejich). Oni, respektive jejich potomci budou ti, kteří ponesou naše kulturní dědictví dál, protože je docela pravděpodobné, že "původní" česká populace po několika málo stoletích vymře.

"Převychovat" ale budou potřebovat nejen imigranti, ale i naše populace, musí se naučit žít v multikulturním prostředí a zbavit se xenofobiích postojů. Není zatím jasné, zda k tomu dojde "samospádem", současně s tím, jak bude přibývat různobarevných spoluobčanů na našich ulicích a jak si na ně budeme postupně zvykat, nebo jestli bude třeba zásahu "shora". Pokud by však nějaký zásah "shora" měl být realizován, pak jen decentní, který by pouze postrkoval jízdu "samospádem"; jinak - jako každá akce - vyvolá reakci, která by v důsledku asi vedla k zániku naší populace "beze stopy" (povšimněte si, prosím, v této souvislosti, že nejrychlejší cestu k zániku volí právě militantní nacionalisti).