Největší problém současnosti vidím v motivaci a způsobu myšlení lidí. Žijeme v chaotické době a mnoho lidí dělá práci, nebo obecně činnosti, které je nebaví. Protože v práci tráví většinu svého času, jsou stresovaní, neurvalí, sobečtí, zlí. Tyto vlastnosti pak dále přenáší na své děti, které mocnost těchto vlastností ještě vystupňují, a dospívající mládež je pak stresovaná, neurvalá, sobecká, zlá.

Tato nespokojenost lidí se promítá i do efektivnosti jejich práce v zaměstnání. Pracují z donucení, jsou nespokojení. Mládež pak v duchu pomsty za nespokojenost rodičů ničí obecní majetek, a tím zprostředkovaně přispívá k nespokojenosti rodičů…

Je to dlouhodobý problém, který se nedá jednoznačně řešit. Osobně vidím řešení ve změně životního stylu. Dospělí by se měli naučit odpočívat od stresů a zaměstnavatelé by měli své zaměstnance motivovat, platit či zajišťovat jim na různá relaxační cvičení či jakkoliv přispívat k jejich osobní spokojenosti. Platí jim stravenky, ale duševní potravu opomíjejí.

Většina lidí ani neví, co chce, co má očekávat. Pak jsou lidé nervózní. Je potřeba motivovat a vést hlavně děti, aby alespoň tušily, co mohou v budoucnu od života očekávat.