Největší problémy současnosti jsou v zásadě dva:

A) Nevyjasněná penzijní reforma spolu s naprosto nedokonalým současným systémem, v podstatě jde o systém minulé politické epochy, postavený na zcela jiných principech a jiným chápáním získávání zdrojů, vše jen po dílčích marginálních úpravách.

B) Nevyjasněnost kvalitativní reprodukce lidských zdrojů nemyslím samozřejmě na biologickou reprodukci, ale na reprodukci ekonomickou, s ohledem jednak na akcelerující globalizační tendence jednak na současný stav dopadající zabezpečování právě problému předchozího- nedokonalého "státně-penzijního" systému. Stávající systém byl obdobně v již v 90-tých letech neřešen, dále opomíjel a současnou vládní garniturou byl i definitivně pohřben (viz. vládní návrh tzv. školského zákona).

Ad A) Řešení je možná na první pohled až velmi jednoduché. Vzorem se mohou stát privátní penzijní fondy se svým zhodnocením 2 - 5 % p.a. i v současnosti. Neměl by tedy být problém - povinně odkládat jistou část vydělaných prostředků - podobně jako je to řešeno zákonem u dříve státem regulovaného zákonného pojištění za škody, způsobené provozem motor. vozidla. Bylo by třeba pouze zákonem ošetřit náležitosti, týkající se úpadku a nakládání s prostředky takového pojistného kmene v případě úpadku. Státní dozor nad vloženými prostředky by byl vykonáván obdobně jako u bank, stát by obdobně nesl garanci za vklad.

S ohledem k individuálnímu klientovi by tedy existovalo vedle sebe jak nové - penzijní pojištění osvobozené, resp. s odečtem takto odloženého základu od základu DP (popř. i dále zvýhodněné) a penzijní připojištění se stát příspěvkem a odečtem. tak, jak je tomu dosud, s návaznou možností postupně zvyšovat až do 30.000,- ze základu DP při částce, nad zákonem určených 500,- o až 2.500,-.

Na stávající penze a jejich valorizace by stát musel ušetřit stejně jako dokázal promrhat jejich přebytky v průběhu 90.- tých let. ne však zvýšením DP nebo dalších daní (ta by naopak s ohledem na předchozí o dříve povinný odvod klesla, ale vyčleněním části zbývajícího odvodu k daným účelům. S ohledem na skutečnost, že dnes i každý důchodce má dále možnost penzijního připojištění, byly by existující penze valorizovány každoročně, ale pouze o inflaci.

U řešení, které ukazuje na řadu dalších dílčích souvisejících problémů, mohu je kdykoli zodpovědět. Akceptovat že by se po zavedení tohoto současný nebo navrhovaný systém zhroutil však nemohu. Ten současný se beze změn stejně zhroutí během několika let.

ad B) Tento problém je daleko složitější přechází opět už z 90.-tých let. Jde o skutečnost, kdy je jednotlivce třeba připravit tak, aby s ohledem na svou kvalifikaci dokázal vytvořit co nejvyšší přidanou hodnotu,tak aby dokázala pokrýt náklady státu (i v oblasti penzijní).

Soustavu primárního a sekundárního vzdělávání je třeba změnit a přeorientovat tak, aby se prioritním cílem vzdělávání stala zaměstnatelnost každého jednotlivce. To není otázka zásahu do práva na vzdělání, ale otázka priorit a tedy i dotací do vzdělávací politiky globálně a na vzdělání individuálně.

Je zřejmé, že trh práce ve svých požadavcích stále výrazně kolísá a nabídka vzdělávacích aktivit má mnohdy značnou setrvačnost. Přesto však existuje po celé řadě profesí poptávka dlouhodobá a mzda není jen odrazem získaného vzdělání (v širším či užším slova smyslu) ale především odrazem poptávky trhu.

Na soustavu primárního a sekundárního vzdělávání je třeba navázat soustavou terciálního školství. s vytvořením srovnatelné možnosti vícezdrojového financování - tedy rozvoj privátního školství. Na příštích 20 let jsou odhady zdrojů omezeny tak, že se vzdělávání bez vícezdrojového financování neobejde. Pro jednotlivce by tato skutečnost znamenala hledat souběžný způsob zajištění nákladů získání vzdělání např. garance vinkulovaným vkladem, nebo vinkulací garantované části životní pojistky. Stát by mohl pomoci opět odečtem nákladů úroků takto vznikajících (např., za přesně vymezených podmínek i před dosažením 60 let věku a osvobozením výnosů od DP), zde by mohli, podle poptávky na trhu pomoci (a v případě odpovídajícímotivace- viz. níže by i pomohli) i konkrétní zaměstnavatele (ať už podílem na pokrytí úroků , nebo vlastní participací).

S ohledem na předchozí je třeba postavit i systém dalšího vzdělávání, zohledňující i sebevzdělávání.

Obě části terciálního vzdělávání je nutné ještě doplnit funkčním a účinným systémem stipendií jak z vybraných daní, tak i z podnik. sféry. Z hlediska daň. by v systému vícezdrojového financování mělo platit - kdo platí,ten i odečítá.