Největší problém současnosti spočívá ve skutečnosti, že pokrok ve vědě a technice dosáhl závratných výšin, které v zásadě umožňují zajistit ráj na Zemi pro všechny lidi a přesto realita je neutěšená, přesně řečeno, tento závratný pokrok ve spojení s hrubými nedokonalostmi společenskými i individuálními zajišťuje mnoha lidem na Zemi Peklo a ani pomalé umírání hladem, bídou a na běžně léčitelné nemoci není výjimkou. Co horšího, člověk svou neodpovědnou činností ničí předpoklady pro svou vlastní existenci o pro existenci mnoha druhů na této planetě a nelze vyloučit, že i pro život jako takový. Ohrožení se říká světová ekologická katastrofa. K jejímu odvrácení byla vytyčena strategie "trvale udržitelného rozvoje", leč v praxi zůstává nenaplněna, omezuje se jen na tzv. technická opatření, která jsou sice většinou užitečná, ale na odvrácení nastupující světové ekologické katastrofy zákonitě nemohou stačit. Před lety jsem na toto téma napsal knihu Ekonomické základy trvale udržitelného rozvoje", v r. 2002 i vyšla a je u mě k disposici. V předcházejícím čísle na ní vyšla recenze P. Sirůčka.