Vzdělání a bydlení studentů/absolventů

Roman Vykopal

Na základě teoretických poznatků o problematice lidského kapitálu (jak je vidí například Gary Becker v Teorii preferencí či díle Preference hodnoty, Milton Friedman (Kapitalismus a svoboda), R.Reich (Dílo národů) a z českých autorů například Radim Valenčík (Teorie akumulace lidského kapitálu), je možno vyslovit tezi, že lidský kapitál a investice do něj, jsou zajímavou příležitostí pro investora, tedy subjektu, který svoje finanční prostředky investuje za účelem zhodnocení těchto prostředků. Lidský kapitál, ve všech svých formách, je v současné době relativně velmi diskutovaným tématem. Myslím, že je velmi potřebné věnovat této problematice dostatečnou pozornost a je přínosné využít závěry týkající se investic do vzdělání jako jedné z forem lidského kapitálu i v případě investic do bydlení. Možnost získání bytu v centrech přirozeného uplatnění vyšších forem studia je velmi často právě tak významným předpokladem zabezpečení budoucího příjmu jako vzdělání samotné Mohl by nějaký subjekt investovat svoje prostředky řekněme například do pořízení bytu pro vysokoškolsky vzdělaného člověka, který by tuto částku, samozřejmě včetně jistého výnosu, splácel ze svého budoucího příjmu? Je tato myšlenka vůbec reálná? Dalo by se něco takového zrealizovat? Byl by o takovýto produkt zájem? Existují relevantní studenti, kteří by reálně (tedy s podpisem příslušné smlouvy a dalších právních úkonů) byli ochotni vstoupit do vztahu s investorem, tak jak ho popisuje výše uvedený text?

Studentům fakulty Národohospodářské (dostatečnému počtu studentů čtvrtého a pátého ročníku – výběr respektoval reálné rozložení sil – muži x ženy, sonda byla provedena jednak ve škole a jednak na koleji) byly předloženy pečlivě formulované otázky a zadávací text, po jehož přečtení odpověděli. V textu jim byla osvětlena  myšlenka o výše uvedené formě investic do lidského kapitálu, popsán „mnou“ nabízený produkt, budou zmíněni konkurenti na trhu (stavební spoření, hypoteční  úvěry). 

Během předvýzkumu (oslovil jsem pět lidí) jsem přeformuloval některé otázky, doplnil jsem nabízené možnosti, doplnil jsem otázky. Moje sonda byla provedena mezi studenty čtvrtého a pátého ročníku Fakulty Národohospodářské, pětiletého magisterského oboru Národní hospodářství – hlavní specializace Hospodářská politika. Zjistil jsem, že ve zmíněných ročnících, oboru a specializaci studují 273 studenti, z toho dívek 151 (55 %) a 122 chlapců (45 %), ročníkový podíl je takřka stejný -  50 % čtvrtý ročník, 50 % pátý ročník. Já se tedy budu ptát 16 studentů čtvrtého ročníku (9dívek a 7 chlapců) a 16 studentů pátého ročníku (taktéž 9dívek a 7 chlapců). Další a poslední podmínkou pak bylo, že právě polovina dotazovaných čtvrtého i pátého ročníku bude bydlet na koleji a druhá polovina bude bydlet mimo kolej a sice u rodičů. (čili vylučuji studenty, kteří mají vlastní bydlení). Dotazování bylo provedeno ve škole před, nebo po vyučování některého z oborově povinných předmětů (např. Makroekonomická analýza a prognóza, Ekonomie státních zásahů, Základy ekonometrie či Hospodářská politika C). Výzkum byl proveden ve dnech 25.4. a 27.4.2005.

Úvodní informace pro studenty:

Představte si následující situaci - během několika měsíců dokončíte školu, pokud již dávno nepracujete, budete si hledat zaměstnání, budete si chtít založit vlastní rodinu, se kterou budete chtít někde bydlet, zkrátka budete chtít žít vlastní život. A právě k bydlení se vztahuje moje malá sonda, se kterou bych Vás chtěl několik okamžiků „obtěžovat“. Chtěl bych Vám totiž objasnit myšlenku, jejíž realizace by nemusela být pouhou utopií, ale třeba velmi blízkou budoucností. O co jde? Představte si, že by Vám někdo poskytl do Vašeho osobního vlastnictví byt, či dům a vy byste náklady na pořízení oné formy bydlení spláceli postupně z vašeho budoucího příjmu, přičemž jednotlivé splátky by plasticky kopírovali váš příjem, ve stylu nízký příjem – nižší splátky, vysoký příjem – vyšší splátky. Při rychlém splácení by jste byl úrokově zvýhodněn, při neřádném splácení, by následovalo upravení splátkového kalendáře (v krajním případě pokuta). Úroky by se pohybovaly v rozmezí 3,5 až 7%[17] (v závislosti na výši splátek a tedy době splácení). Vše by bylo ošetřeno smluvně. Krátce o konkurentech:

- Stavební spoření - patří mezi velmi výnosné a zároveň málo rizikové formy spoření. Je to v podstatě systém ukládání peněz, jehož výnosy podporuje stát. Státní podporu však získáte pouze pokud spoříte alespoň šest let. V případě potřeby si peníze můžete vyzvednout i dříve, ale vzhledem ke ztrátě státního příspěvku nebude zhodnocení Vašich vkladů vysoké. Možný je i úvěr ze stavebního spoření – úroky se pohybují v rozmezí 3,2 – 5,5 % , splácí se 8 až 13 let. Stále stejné splátky.

- Hypotéky - je úvěr, který je zajištěn zástavním právem na nemovitost. Hypoteční ústav Vám půjčí určitou sumu peněz a vy je pak splácíte. Důležitým parametrem hypotečního úvěru je tzv. doba fixace úrokové sazby. Je to období, kdy se nemění sjednaná úroková sazba. Po skončení fixační doby banka klientovi nabídne sazbu novou. V současnosti se pohybuje v rozmezí 2,99- 4,8 % . Pro získání úvěru jsou nutné  relativně vysoké příjmy. Splácí se stále stejné splátky. Doba splácení se dost liší, v zásadě je to 10 až 50 let.

Dotazník:

1) Ročník:

    ● 4. 

    ● 5. 

           2) Pohlaví:

    ● muž 

    ● žena

3) Převládající způsob bydlení během studia:

 ●             na koleji

  ●             u rodičů                

4) Očekávaný  hrubý příjem  z prvního zaměstnání (z podnikání) po ukončení školy (v Kč):

●       méně než 15 000

●       15 001 – 20 000

●       20 001 – 30 000

●       30 001 – 40 000

●       40 001 a více

5) Očekávaný hrubý  příjem po pěti letech od ukončení školy (v Kč):             

●       méně než  15 000

●       15 001 – 20 000

●       20 001 – 30 000

●       30 001 – 40 000

●       40 001 a více

6) Je vaším záměrem, hledat si po ukončení školy vlastní bydlení (koupě či pronájem)?                             

●    ano - koupě

●    ano - pronájem

●    ano - pronájem, ale pouze dočasně, v  budoucnu koupě

●    ne

7) Pokud  ANO – koupě kolik můžete vynaložit peněz na toto bydlení (při nákupu do osobního vlastnictví):

●       0 – 400 000

●       400 001 – 700 000

●       700 001 – 1 000 000

●       1 000 001 – 1 500 000

●       1 500 001 – 2 000 000

●       2 000 001 a více

8) Pokud  ANO – koupě, kolik jste ochoten vynaložit peněz na toto bydlení (při nákupu do osobního vlastnictví):

●       0 – 400 000

●       400 001 – 700 000

●       700 001 – 1 000 000

●       1 000 001 – 1 500 000

●       1 500 001 – 2 000 000

●       2 000 001 a více   

●       nevím

9) Pokud ANO – pronájem, nebo ANO – pronájem dočasně, jaké nájemné považujete za únosné bezprostředně po absolvování školy:  

10) Na čem závisí jeho výše?

11) V případě, že by mi někdo poskytl byt do osobního vlastnictví tak, že bych platil dvousložkové nájemné (pevná základní částka na úhradu nákladů na bydlení   +  podílová částka stanovená jako procento z příjmu na splácení bytu):

a)  přistoupil(a) bych na tento způsob úhrady: 

●   ano     

●   ne      

● nevím

b)  za přiměřenou základní částku považuji:

● 2000            

● 3000            

● 4000            

● 5000            

● nevím

c) za přiměřené procento z příjmu považuji: 

● 5%

● 10%             

● 20%             

● 30%             

● 40% a více 

● nevím

2) Váš názor na produkt - názor, otázky, připomínky:

Výsledky sondy

Na otázku, jak vysokou očekávají spolustudenti první (hrubou) mzdu od ukončení školy, odpovědělo 10 studentů 15 000-20 000, 19 studentů očekává plat 20 00-30 000, 1 student očekává méně než 15 000 a dva studenti čekají 30 000-40 000. Žádný student neočekává, že první mzda po absolvování školy bude vyšší než 40 000Kč.

Odpovědi na otázku hned následující, jak vysokou očekávají studenti mzdu po pěti letech od absolvování školy mě mile překvapily a jen dokazují výše dosud uvedené:

Všichni(!), bez výjimky, očekávají růst platu v čase, každý se v dotazníku posunul alespoň o jednu skupinu vzhůru:  méně než 15 000 – žádný student, plat 15 000-20 000 očekává jeden student, plat 20 000-30 000 očekává 8 studentů, plat  30 000-40 000 očekává 16 studentů a zbytek, tedy 7 očekává plat po pěti letech vyšší než 40 000 korun.

Výsledky zcela jasně dokazují, že všichni dotázaní studenti očekávají mnohdy vysoký nárůst svého budoucího příjmu, jinými slovy očekávají budoucí vyšší výnosy, přičemž dnešním nákladem je investice času a peněz do vzdělání jako do složky lidského kapitálu.

Dva studenti (z počtu 32) si budou po ukončení školy kupovat vlastní byt (k nim se vztahují další dvě otázky. Z těchto odpovědí plyne, že pokud by měli oba tito studenti k dispozici více finančních  prostředků, než právě teď mají, byli by ochotní koupit si byt o něco dražší. (oba se posunuli o jednu úroveň jeden na 700 000-1 000000,  druhý na 1 000000-1 500000)

Co se týče výše únosného nájemného, odpovídalo 30 studentů, takto:

Výše očekávaného nájemného závisí (dle odpovědí studentů)  na výši platu (!) – 32 případů (!), na velikosti města (vzdálenosti od centra) – 20 případů, kvalitě a velikosti bytu (15 případů), [18]

V závěrečné sérii otázek, které se týkaly právě nové možnosti splácení (nového produktu) – tedy ve smyslu nízký příjem nízké splátky, vysoký příjem – vysoké splátky, se ze 32 respondentů vyslovila plná polovina, tedy 16 studentů, že by na tento návrh přistoupilo (různými kombinacemi si pak tvořili pevnou a  pohyblivou složku), 14 jich nevědělo a dva studenti ze 32 by na tento systém nepřistoupili.

Všichni, tak jak jsem mohl pozorovat, věnovali všem a zejména těmto (pro můj výzkum veledůležitým otázkám) velkou pozornost. Jednotlivé odpovědi v této části ankety jsem zobrazil do následující tabulky:

Po ukončení ankety a zobrazení výsledků mě trochu zarazilo výše uvedené číslo 14 – tedy počet studentů, kteří by nevěděli, jak si nastavit onu pohyblivou  a pevnou složku nájemného. Proto jsem některé z nich (8) vyhledal (matně jsem si je pamatoval z „terénu“) a zeptal jsem se jich, proč nevěděli – 4 odpověděli,že by potřebovali znát konkrétní výši svého platu, dva by potřebovali znát informace i ohledně bytu a dva nedokázali říct, proč neví.

Flexibilní systém nastavení umožňuje každému studentu bez výjimky, aby si každý, dle svého uvážení, vybral optimální kombinaci – pevná, pohyblivá složka. O to se také 14 studentů, jak je vidět, pokusilo.  

Co se týče názorů a připomínek k „mému“ produktu, nejčastěji jsem zaznamenal názor (14), proč něco takového není, že by do toho dotyčný „šel“, dále pak, že to zní jako pohádka (7) a v neposlední řadě zajímalo několik studentů právní zajištění celého projektu (13).

Závěr

Ve svém drobném vědeckém zkoumání jsem se snažil najít souvislost poznatků týkajících se investic do vzdělání jako jedné z forem lidského kapitálu a investic do bydlení. Jak ukazují výsledky mého výzkumného bádání, lze závěry plynoucí z teorie lidského kapitálu a investic do vzdělání jako do složce lidského kapitálu aplikovat i na příkladě investic do bydlení pro absolventy vysokoškolského stupně studia. Všechny mé hypotézy stanovené na začátku výzkumu se potvrdily a jednoznačně potvrzují závěry z výše uvedené teorie.

 Význam lidského kapitálu jako zřetelného ekonomického činitele je nepopiratelný. Je tedy velmi důležité a potřebné věnovat mu zvýšenou pozornost a to ve všech jeho formách. Vysokoškolsky vzdělaní lidé (ti, kteří svému oboru rozumí a v praxi se uplatní) mají velký potenciál v budoucnu vysokých příjmů. Aby však mohli tito lidé uplatnit svoje znalosti a schopnosti tam, kde je dostatek pracovních příležitostí (tedy zpravidla ve velkých městech jako je Praha, Brno či Plzeň) musí v těchto „pracovních centrech“ i bydlet. Pronajmout či dokonce koupit byt si ale v těchto velkých městech může dovolit málokdo. A právě tady vidím možnost aplikace poznatků o lidském kapitálu. Myšlenky o investování do lidského kapitálu respektive do sociální mobility jako do složky lidského kapitálu, však stále stojí na pozadí zajmu investorů. Ačkoliv zní tento navrhovaný postup na využití myšlenek o lidském kapitálu a o investování do něho jako docela reálný, určitě nějaký čas potrvá, než bude této formě kapitálu věnována taková pozornost, kterou si zcela jednoznačně zaslouží.

Do budoucna se však dívám optimisticky a věřím, že se o lidském kapitálu bude hovořit ještě intenzivněji a důrazněji, než je tomu nyní.